V rámci projektu „Služby schizofrenikům v domácím prostředí“ v době od 1. září 2016 do 31. srpna 2019 prováděl klinický psycholog šetření v souvislosti s hodnocením působení projektu na cílovou skupinu nemocných schizofrenií. Projekt navazující na sociální služby se cíleně zaměřoval na překonávání sociální izolace osob s onemocněním schizofrenií (popis projektu na jiném místě v sekci Projekty). Ve třech ročních cyklech projektu spolupracovalo s klinickým psychologem 30 uživatelů služeb DOTYK II – sociální rehabilitace. Velmi dobré výsledky psychologického sledování stavu klientů potvrdily, že jejich psychický stav se díky realizovanému projektu a péči sociální služby významně zlepšoval. Pokud bylo terapeutické vedení nemocných schizofrenií DOTYKem souběžné s nepřetržitou péčí lékařů psychiatrů, zlepšení se projevilo ještě výrazněji.
Cíl psychologického vyšetření
Před 4 lety, v r. 2016 se ukázalo, že by bylo dobré měřením získat spolehlivé údaje o tom, jak může terapeutické vedení klientů zlepšit jejich psychický stav. Proto klienti udělali psychologické testy na počátku (cyklu projektu) a po ukončení terapie (stejného cyklu projektu). Od podzimu 2016 do léta 2019 prošlo testem 30 našich klientů. Ukázalo se, že testové vyšetření je schopné poměrně spolehlivě zachytit výsledky terapeutického vedení pracovníky DOTYKu.
Psychologické metody
Vždy byl k měření výsledků (na začátku a pak na konci cyklu = účasti nemocných schizofrenií v projektu) použit stejný test tak, aby výsledky bylo možné porovnat. Jednalo se o test PI. Ten obsahuje 214 otázek. Pro naše potřeby byl zkrácen tak, že byly vybrány jen významné otázky, které se dotýkají psychických potíží nemocných schizofrenií ve vztahu k překonávání sociálního vyloučení. Vybráno bylo 72 otázek, na které s podporou svých terapeutů velká většina klientů dobře zvládla odpovídat.
Test měřil
- sebekritičnost – to, čemu se říká skóre lži a které často testové metody obsahují. Jedná se o zjištění schopnosti sebekritického náhledu a tendenci pravdivě odpovídat.
- sociální zaměření – tzn. zájem o okolí, schopnost začlenit se do okolního, známého i neznámého prostředí, zájem o lidi a jejich problémy, vyhledávání nebo neodmítání lidí kolem sebe, schopnost sám se otevřít svému okolí a schopnost sociálního cítění a pomoci druhým.
- introverzi – uzavřenosti vůči okolí. Tendenci uzavírat se do sebe, do svých problémů, nesvěřovat se, trápit se sám se svými problémy. Introverze v určité míře může být normální vlastností člověka, neměla by být ale tak silná, že brání kontaktu s jinými osobami.
- depresivní potíže – tzn. přítomnost špatné nálady, pocitů méněcennosti, nedůvěry ve vlastní osobu, pocitů, že lidé jsou vesměs šťastnější než dotyčný. Objevují se obavy z každého dne, dotyčný si připadá zbytečný, méně chytrý, méně šťastný a někdy má pocit, že by bylo lepší, kdyby nežil.
- potíže, které souvisí se stavem posuzované osoby – různorodé potíže – zvláštní prožitky, nečinnost, nezájem o okolí a věnování se zvláštním myšlenkám a představám, pocity ovládání vlastního myšlení, pocity neskutečna aj.
- podezíravost – pocity, že někdo dotyčnému škodí, plánuje, že mu ublíží, že jiné osoby jsou proti němu zaměřeny apod.
Výsledky, které jsme testovou metodou získali
Testováno bylo 30 klientů vždy 2x – na počátku a na konci podpory projektu. Kromě jednoho případu výsledky testování ukázaly značné zlepšení stavu po ukončení terapeutického vedení (tedy ve 29 případech). Významně se zlepšilo sociální cítění, depresivní potíže a také nedůvěřivost. Klienti začali důvěřovat pracovníkům DOTYKu = terapeutům a s jejich podporou si otevírali cestu do svého širšího okolí, zlepšila se jejich nedůvěřivost i náhled na vlastní osobu. Nejméně terapie ovlivnila introverzi – uzavřenost.
V jednom případě se stav klienta nezlepšil, dokonce i zhoršil pravděpodobně následkem kritických až odmítavých postojů rodiny vůči klientovi. Tím narážíme na důležitý význam chování rodiny vůči svým členům s onemocněním schizofrenií. Postoje jako odmítání, nezájem, neochota hovořit a naslouchat, vyčítání mohou být v rodině překážkou pro dobrý stav každého jejího člena. Jestliže se pak jedná o duševně nemocného, může uvedený přístup významně nemoc prohlubovat.
Opakované testování potvrdilo (na začátku a konci cyklu), že nedošlo v žádném
případě k rozporuplným výsledkům, které by ukazovaly na špatnou podporu a nahodilé odpovědi klienta.
Klinický psycholog projektu